Můj příběh

Když jsme se narodili, obulili nás do ponožek a do botiček. Vytratila se naše přirozenost vnímat skze chodila naši matku Zem, naciťovat její energii. Nebylo to vždy, ale teď se snažím využít každou příležitost se s ní spojit. Chodit po měkké trávě, plné ranní rosy, je to nejvíc, jak můžu začít krásný nový den.

Příběh? Tak jo.

Nebudu prozrazovat svůj věk, ale pětku na začátku už jsem měla. Mívala jsem přesvědčení, že musím mít boty minimálně s 2cm vysokým podpatkem. Chůze na vysokých podpatcích byla samozřejmostí. Ano, ženská noha v lodičkách vypadá elegantně a pro muže i sexy. Přiznávám, taky se mi to líbí. Ale … bolavé nohy, či bolavá záda jsme se tak nějak naučili přisuzovat všemu jinému, jen ne nevhodným botám. I já kupovala boty podle trendu a vzhledu, zkrátka podle toho, co se mi líbilo. Ale často boty, které se mi nejvíce líbily, mi zkrátka "nebyly".

V září 2018 jsem si na kurzu ušila své první barefoot boty. Ani jsem tehdá pořádně nevěděla, co vlastně barefoot znamená. S ušitím prvních bot se mi začal otevírat nový příběh. Jak pro mé tělo, tak i pro moji práci. Rady a návody říkaly, že si musím na tuto jinou (přirozenou) chůzi postupně zvykat. Já v prvních vlastnoručně ušitých botech začala chodit HNED. Ta přirozenost chůze byla tak přirozená, že jsem nechápala, na co jsi mám zvykat.

 

V jeden okamžik jsem všechny boty vyměnila za tyto jedny. Ale hlavně, zbavila jsem se předsudků o vzhledu boty. Že je vidět můj halux? Že je vidět kloub prstu? Že mám srandovní tvar nohy? To vše se vytratilo jak pára nad hrncem, protože má chodidla, mé prsty mi byly najednou vděčné za prostor, který jsem jim dopřála. Byly šťastné za kamínky a nerovnosti, které je masírovaly, prokrvovaly a zahřívaly. Já, která měla vždy "ledové" nohy, jsem najednou v botech, které nebyly podšité, měly  5mm podrážku a 2mm vnitřní stelku, chodila celý prosinec. 

A co mé původní zaměstnání? Práci účetní jsem v mých představách pomalu začala měnit za kreativní tvorbu, ve které jsem se začala cítit dobře, protože jsem v něm viděla své poslání. A tak jsem postupně začala realizovat svůj sen. Vybavila jsem si dílnu sloupovým šicím strojem, průmyslovým šicím strojem, spoustou nářadí a taky materiálem. Studovala, zkoušela a pracovala na projektu.

Co vím jasně je, že chci šít zakázkovou obuv, tedy přesně podle tvaru a dispozic chodidla. Tvořím si pro každého zákazníka kopyto, které odpovídá jeho tvaru nohy a podle něj pak tvořím střih boty. Zároveň si může zákazník vybrat materiál, barvu a doplňky boty tak, aby co nejvíce vyhovovala jeho představám. 

 Chcete taky zažít skutečné spojení s matkou Zem?

A za to, že teď píši svůj příběh, děkuji své dceři Markétce, která mě v mém snu od začátku podporovala a která mi byla trpělivou figurínou při tvorbě prvních střihů.